City (City of London)
Uvnitř City existují dvě nezávislé enklávy – Inner Temple a Middle Temple. Tyto dvě oblasti tvoří část hrabství City, ale nejsou řízeny jejím správním orgánem Corporation of London. Tato instituce řídí City a vlastní různá volná prostranství (parky, lesy, louky) uvnitř i vně Londýna.
City původně uzavíraly obranné hradby vybudované Římany na obranu strategického přístavu. Ale hranice City nejsou stanoveny původními hradbami, protože město rozšířilo svou pravomoc mimo ně; ve středověku se hranice ustálily a vliv City tak nikdy nedosahoval na celý Londýn.
City - pohled z [[Norton Folgate
City hraničí na západě s Westminsterem; hranice City tvoří: Victoria Embankment, západní část oblasti Middle Temple, Strand, Fleet Street, Chancery Lane (zde se City dotýká s Camdenem), Holborn, Charterhouse Lane, Farringdon Road (Islington), Aldersgate, Goswell Road, South Place (hranice s Hackney), Norton Folgate (hranice s Tower Hamlets), Bishopsgate, Middlesex Street až k Temži.
Mapa zobrazující současné vymezení území City
City je nejmenší anglické ceremoniální hrabství co do počtu obyvatel i rozlohy, a v obou ohledech druhé nejmenší britské město (city) po St David's ve Walesu.
V době, kdy měla City největší rozlohu, zahrnovala i oblasti, které již dnes nejsou její součástí, například Southwark. Pod její správu nyní patří celý most London Bridge a Blackfriars Bridge, ale jen polovina řeky pod nimi. City vlastní a spravuje některá veřejná prostranství, která leží mimo její hranice - Ashtead Common, Burnham Beeches, Epping Forest, Hampstead Heath (včetně Parliament Hill), Highgate Wood, Queen's Park, West Ham Park a West Wickham and Coulsdon Common.
Mapa - City (City of London)
Mapa
Státní území - Spojené království
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |